Slovo Dalo Slovo – blog

Nedávno se na blogu Filosofa strhla debata o formě odměňování copywritera (textaře), který píše texty na web a/nebo tiskové materiály. Základní otázkou bylo, zda copywritera odměňovat za počet napsaných znaků (v rámci normostrany) nebo za hodinu práce, či snad jiným (efektivnějším) způsobem.

Na blogu se sešlo hodně zajímavých komentářů a úvah. Pokusím se shrnout to nejdůležitější z postřehů a zkušeností psavců, kreativců a SEO specialistů.

Uvádět ceník na na webu či neuvádět?

Marek Prokop, specialista na internetové obchodní strategie, doporučuje cenu na web uvádět jako první filtr. Copywriter Martin Tomčík zase říká, že ceník poskytuje méně prostoru na optimalizaci ceny u složitých témat. S Martinovým návrhem souhlasím. Na druhou stranu, uvedením ceníku na webu zatím testuji reakce návštěvníků. Potenciální zákazník se tak na web podívá a i podle cen se rozhodne, zda si službu objedná či ne. Během dvou měsíců plánuji ceník sundat a otestovat případné změny reakcí (očekávám, že bude chodit více nabídek s dotazy na cenu). Až dotestuji, napíšu.

Kreativní versus informativní texty

Ceny by se v to případě měly lišit. Pokud má klient jasnou představu a pošle vám seznam, co chce na webu mít a pouze vás žádá o “učesání fazonky”, jsem toho názoru, že cena by se měla lišit od případu, kdy klient neví, co na webu chce (nebo nemá moc jasnou představu) a vás žádá, abyste mu texty na web vytvořili. To znamená, že musíte vyvinout nějakou míru kreativních nápadů, které vás budou stát více času a námahy.

Jak zahrnovat do vyúčtování analýzu a tvorbu koncepce

Souhlasím s Michaelou Gregorovou, že copywriter by měl do své práce zahrnout i analýzu a tvorbu koncepce a nenechávat ji pouze na klientových představách. Obzvlášť když klient požaduje kreativní práci – potřebuje od vás vytvořit text a nemá příliš jasno, kam chce s prezentací směřovat. Koncepce práce se mi osvědčila v případě dlouhodobé spolupráce. Považuji za dost podstatné si s klientem sednout a projednat strategii, například co od webu, blogu, tiskového materiálu požaduje a zda jsou jeho požadavky reálné. Copywriter tak klienta nejen usměrňuje, ale zároveň mu pomáhá i s konceptem projektu (pokud ho rovnou sám nevymyslí).

Jak ale takovou analýzu účtovat? Někdo ji zahrnuje již do ceny za text, někdo naopak odděluje. Osobně bych se přikláněla k hodinové sazbě více než k počtům NS (normostran). A to z důvodu, že se jedná o kreativní psaní, koncept musíte (ve většině případech) vymyslet vy (tj. stojí vás to čas přemýšlením) a teprve pak sepsat text. Pokud dostanu poptávku s výše popsaným příkladem, ihned klienta upozorňuji na své požadavky a většinou se setkávám s pochopením.

Cena za normostranu versus cena za hodinovou práci

Asi nejdiskutovanější téma. Obecně z názorů vyplývá, že v případě sloganů a krátkých úderných textů je účtování za NS zcela nevýhodné a pro copywritera prodělečné (musí je vymyslet, tj. tráví čas přemýšlením a poměr čas/ns se v tomto případě nevyplatí). To samé se dá říci o všech kreativních službách, kde musíte nejprve něco např. zábavného vymyslet a pak sepsat. Pokud alepouze přepisujete, opravujete nebo překládáte, je účtování konečné částky podle NS asi pro copywritera výhodnější variantou.

Co s postupem času vidím v tomto příspěvku jako trochu opominuté je transparentnost cen pro klienta. Souhlasím s Tomášem Vítem v bodu, že cenové kalkulace musí být pro klienta naprosto průhledné a klient by vždy měl vědět za co platí. To znamená, že pokud posíláte vyúčtování, měly by v něm být zahrnuty položky jako práce na konceptu (pokud nějaký tvoříte) a dále samotná práce s texty. Chceme přeci, aby klient měl dobrý pocit nejen z výsledné práce, ale i z naší komunikace a obrátil se na nás v případě dalších zakázek.

V půlce listopadu přibyla na českém internetu nová sociální platforma pro výměnu zkušeností z různých míst. Zatím jde většinou o restaurace, bary, hospody, kluby, apod. Možná by do budoucnosti mohlo těch služeb přibýt víc aj i z jiných koutů Čech.

Princip fungování Tropu

Jeden z vývojářů, Aleš Roubíček, na svém blogu popisuje princip fungování nové online služby. Jde o to, že pokud plánujete nějakou schůzku s přáteli, kolegy, rodinou v nějakém podniku, mělo by neznalým místa stačit pouze zaslání linku, kde se zobrazí adresa, web, kontakty, mapa a případně fotografie. Pokud tedy lokalitu, jméno a styl podniku neznáte, měl by to být jednoduchý způsob, jak se s ním seznámit. To ale není všechno. K jednotlivým podnikům lze napsat recenzi. Malinko mi nepřipadá logické možnost otagovat společně s recenzí jednotlivé podniky podle svého uvážení. Tím vzniká prostor pro potencionální kolizi, protože ne každý přiřadí ke kávě slovo káva, ale třeba coffee, kafe, kavárna, kafčo, apod. Nesmyslné množství tagů pak může ostatní návštěvníky jen zmást.

Trop.cz – všechny zábavné podniky v jednom

Na českém internetu mi chyběl takový hravý guide. Pro milovníky restaurací a kaváren je tu třeba Restaurant-Guide, který ale nemapuje zdaleka tolik míst jako Trop. Dále existuje průvodce po klubech v Praze (v beta verzi) a velký konkurent Tropu České hospůdky s poměrně detailními údaji a záběrem na celou ČR (rozuměj větší města). Jenže všechny tyto projekty něco postrádají. A je to možná ta hravost a soutěž, kterou Trop hned na začátku vyhlásil.

Několik postřehů o tom, co se mi na Tropu líbí/nelíbí

Homepage (úvodní stránka) je velmi příjemná. Dobře rozmístěné menu, kategorie, možnost sledovat nově přidané podniky nebo recenze, to se mi libí. Stejně tak uvítám, když někdo hodí link na akci do mého oblíbeného podniku. Nabídka na místa v okolí je také zajímavý nápad.

Líbí se mi i způsob přihlašování. Žádná dlouhá registrace. Přihlásit se můžete i pomocí Twitteru a v nejbližší době i Facebooku.

Jako uživatel Tropu zkouším psí kusy, abych zjistila, co všechno si můžu dovolit. Trochu mě štve, že když založím nějakou akci, nemohu ji zpětně vydeletovat (smazat). Alespoň jsem proto nenašla to pravé tlačítko.  Rovněž bych uvítala zasílání odkazů přímo z formuláře na podnik i přátelům, kteří nejsou členy komunity Tropu.  Občas se stane, že přidám místo nebo napíšu recenzi a web zrovna nefunguje (recenze se nenačte a musím pěkně znovu). Mám však strpení, stránky jsou přeci jenom v testovací verzi.

Otázka je, co bude dál? Bude se Trop rozšiřovat nebo nabízet i jiné služby?

Zhruba tři roky používám OO, a to téměř všechny jeho produkty (až na Math). Dovoluji si tvrdit, že s tím, co ke své práci potřebuji, mi otevřená kancelář naprosto vyhovuje. Předem podotýkám, že nejsem žádný IT specialista a nestraním ani MS Office ani OO.  Chtěla bych všem živnostníkům, sekretářkám a široké veřejnosti sdělit, proč je pro mě otevřená kancelář příjemným pomocníkem. Na druhou stranu bych měla upozornit i na neduhy, na které při používání otevřené kanceláře narážím. Malé srovnání, jak jinak než v bodech.

1. Náklady

Omleté, že? Ale pořád platí, že pořizovací cena za balíček OO (Open Office) je 0 (nula). Nezastírám, že jsem typický šetřílek a cena mezi je pro mě jeden z rozhodovacích důvodů. V době, kdy všichni šílí kvůli ekonomické krizi se mi naopak zdá, že balíček otevřené kanceláře je zajímavým způsobem, jak firmě pomoci ušetřit na nákladech. (Na druhé straně bych měla podotknout, že MS Office teď pro domácnosti a studenty nabízí zajímavé ceny).

2. Intuitivní ovládání

Chápu, že tento bod může být trochu sporný. Kdo je zvyklý na MS Office, může v OO chvilku tápat a naopak.  Je to otázka zvyku. V OO oceňuju hlavně Writer, kde si mi daleko příjemněji pracuje se styly než  například ve Wordu.

3. Velikost

Nainstalovaný OO soubor má nějakých 350 MB.  Můj něco-jako-počítač má 80 GB a je navíc zaneřáděný grafickými programy a filmy, takže vždy uvítá nějaké to místo navíc, i když se jedná o pouhých 300 MB.

4.  Pomalost/Rychlost při otevírání a práci

Ano, OO je opravdu pomalý. Celá kancelář déle startuje, v samotné práci mě ale už nic neomezuje. Naopak práce s tabulkami, textovými formáty, grafy mi přijde rychlejší než v MS Office.

5.  Srovnání nejčastějších funkcí v MS a OO

Z OO nejčastěji používám OpenWriter, OpenCalc, OpenDraw a OpenImpress. V OpenCalc trochu bojuji s makry (neumím je), naopak vytvářet kontingenční tabulky mi přijde snadnější než v Excelu. V OpenWriter jsem si musela doinstalovávat některé funkce, které má MS Office automaticky dané.

Ve škole jsme neustále požívali Powerpoint se všemi funkcemi, které nabízel. Impress je na tom podstatně hůř, ale pro mě, jako obyčejného uživatele, jsou jeho základní funkce dostačijící.  OpenDraw je mi milejší než všechny placené i neplacené softwary, a to jsem jich už pár zkusila.

No, možná povrchní srovnání, nicméně stopuji čistě uživatelské pocity.

6. Využití všech pokročilých funkcí

Pobavili mě příspěvky na Lupě a jiných stránkách, takový věčný boj mezi MS Office a Open Office. Základním faktem ale zůstává, a teď cituji jednoho čtenáře Lupy, že “k čemu rozsáhlý funkce databáze a hradla a já nevím co všechno, když tam stejně 99% procent lidí jenom píše text, vyplňují tabulky a maximálně přidají nějakou hlavičku stránky.” Nepřijde vám to taky pravdivé?

7.  ODF formáty

Nespornou výhodou OpenOffice.org je užití formátu ODF (ve kterém jsou standardně ukládány všechny dokumenty). Většina států uznává ODF jako ISO standard a je tak možné jednoduše komunikovat s úřady. Více informací o ODF najdete na stránkách Aliance ODF. Naopak u MS Office mám problémy otevírat formáty (docx, xmlx …), kompatibilita Microsoftu je tedy problém.

Je mi jasné, že takové srovnání chabě přesvědčí, proto bych ráda uvítala i vaše postřehy při práci s Open Office a MS Office. Třeba v čem vám jednotlivé programy vyhovují, nebo co vám v nich naopak chybí.  Odborných názorů je na netu hodně, jak se k tomu ale staví obyčejní uživatelé?

Open Office ke stažení.

MS Office trial verze ke stažení.

Zkusím v příštím článku sepsat něco o tom, jaké slovníky Open Office používá, jak je stáhnout a nainstalovat a jaká rozšíření Open Office využívám.

Zaujal mě článek Chrise Cruma 8 Reasons You Need to Stop Ignoring Twitter, kterým se firmám i jednotlivcům snaží vysvětlit, proč by se měl Twitter stát součástí jejich marketingové strategie. Uvádím v češtině obsah příspěvku:

1. Využívání seznamů na Twitteru

V předchozím článku jsem se snažila vysvětlit, co vám přinese vytváření seznamů na Twitteru. Tím, že se dostanete na několik seznamů, budou se vaše tweety objevovat napříč weby pod nějakou sekcí. Pomocí seznamů můžete být lépe nalezitelní pro ty, kteří třeba právě poptávají vaše služby.

2.  Propojenost s ostatními sítěmi

Propojenost na sociálních sítích a na webu jako celku znamená, že příspěvek, který odpublikujete se může rázem objevit jak na Twitteru, tak na Facebooku, různých blozích apod. Ideální prostředek, jak expandovat vaše tweety do světa.

3.  Budování cenných vztahů

Chris Crum uvádí pěkný příklad, jak si na Twitteru budovat vztah s vašimi čtenáři. Jako základní koncept uvádí: listen, learn, care and serve (volně přeloženo jako naslouchat, pochopit, mít zájem a posloužit). To znamená, pokud působíte v rámci nějaké komunity, měli byste znát její potřeby a zajímat se o ně. Posloužit jí můžete tím, že poskytnete něco, co taková komunita hledá, zajímá ji, apod.

4.  Cílená návštěvnost

Pokud tweetujete o zajímavých tématech, získáte nejen náhodné followery, ale i vracející se čtenáře, se kterými máte nejspíš společné téma. Vytváříte si tak kolem vás určitý typ komunity, jejíž členové na sebe navzájem odkazují nebo retweetují odkazy, hlášky, apod. 

5. Aktuálnost

Tím, že publikujete a využíváte klíčová slova ve vašich tweetech znásobujete pravděpodobnost, že se vaše tweety budou zobrazovat ve vyhledávání v rámci Twitter search. Chris v tomto bodě upozorzňuje i na tipy, jak se zobrazovat na výsledky ve vyhledávání v reálném čase.

6. Spojení se zákazníky

Existuje několik způsobů, jak se spojit s vašimi klienty, přáteli, spolupracovníky nebo osobami, které vás v rámci internetové komunity zajímají. K tomu můžete použít nástroj TwellowHood, s jehož pomocí můžete najít ostatní twitteristy ve vaší lokalitě. Chris Crum dále upozorňuje na Google’s new Social Search. I když prozatím v testovací fázi, tato novinka by měla umět vracet výsledky ve vyhledávání ovlivněné členstvím v sociálních sítích. Když to zjednoduším, měl by to celé fungovat na principu, že se přihlásíte do svého Google účtu a zadáte do pole vyhledávací výraz. Jestliže existuje relevantní obsah k vašemu vyhledávání napsané někým ze sociální sítě, ve které jste členem, vrátí se vám výsledky v sekci ”Výsledky od osob ve vašem okruhu”. Více o Google Social Search.

7.  Multikulturální proud ve více jazycích

Twitter, který je nyní ve třech jazykových mutacích – angličtině, japonštině a španělštině (o španělské mutaci napsal pěkný článek Jindřich Lauschmann na tyinternety.cz) oznámil, že se připravují další verze v italštině, francouzštině a němčině. Publikovat v několika cizích jazycích přitáhne velký okruh čtenářů, případně klientů, nemyslíte?

8.  Neokoukané s velkým potenciálem

Twitter je nový komunikační prostředek a určitě mu budou přibývat další funkce. Chris odkazuje na stránky Laury Fitton OneForty, kde najdete recenze na různé twitterovské aplikace a hodnocení jejich komerčního využití.

Závěr? Ještě si myslíte, že Twitter není velký pomocník v marketingové propagaci?

Sledujete tweety víc jak 50 lidí? A stíháte to všechno číst? Jednou si postěžoval náš programátor, že by uvítal fíčuru, která by mu pomohla zorganizovat si tweety těch, které sleduje. Netrvalo dlouho a Twitter vám navrhuje vytvářet si seznamy podle vlastních preferencí.

K čemu jsou seznamy na Twitteru

Zakládáním seznamů si vytvoříte síť příbuzných oborů a osob, které v těchto oborech publikují. Ne každý den máte čas číst brouzdat po profilech twitteristů a sledovat jejich tweety.  Tím, že si vytvoříte vlastní seznam si zajistíte, že třeba neminete zajímavý tweet od vašeho oblíbence.

Věřím, že seznam má ještě jednu zajímavou funkci. Sleduji “hlášky” vícero osobností někdy ze zajímavosti, jindy z toho důvodu, abych neztratila přehled i o jiných oborech na internetu. Nicméně ne vždy mají tyto tweety pro nás hlubší informační hodnotu. Seznam pak v časovém presu pomůže vyfiltrovat to, co je pro nás podstatné si přečíst.

Vytvořte si vlastní seznam, ostatní ho mohou follouovat

Vytvářet si seznam jen pro sebe je asi fajn, nicméně Twitter umožňuje vytvářet i tzv. veřejné seznamy. Zvolíte-li po vytvoření vlastního seznamu možnost veřejného zobrazení, umožňujete celé síti vašich followerů nejen do takového seznamu nahlížet, ale i ho sledovat.

Hlavní myšlenkou je tedy a) ušetřit čas a zaměřit se na to, co mě skutečně zajímá b) rozšířit síť kontaktů, které jsou třeba tématicky zaměřené. c) … co myslíte, jakou další funkci mohou seznamy mít?

Další informace (a to nejen o seznamech) se dočtete na blogu Twitteru.

Poznámka: Tímto se omlouvám za komolení slova follow ve významu follouovat, followeři apod. Připadá mi to  jako již všeobecně vžitý termín.