Slovo Dalo Slovo – blog

Zadavatel potřebuje přeložit a upravit text, který je ve cizím jazyce a dát český překlad na web. Přemýšlí o tématu, které se snaží nějakým způsobem rozdělit do kategorií, aby měli jeho návštěvníci jasno, kde jsou a co od webu mohou očekávat. Jelikož zároveň spouští nový web, potřebuje sehnat co nejvíce tzv. testerů (osob, které vám pomohou s uživatelským testováním) upozorňujícíh na případné nedostatky webové prezentace. No a nakonec by rád najal někoho, kdo by by aktivně působil a zakládal skupiny v sociálních sítích (je to přece moderní), staral se o fanoušky webových stránek, podněcoval je k různým akcím, které by pro jeho web byly prospěšné a kde něco nabízí (ať už zadarmo nebo za poplatek) s cílem zvyšovat návštěvnost a případně konverzní poměr (má-li nějaký).

Trochu dlouhý úvod s poměrně krátkým shrnutím, že by copywriteři měli tyto služby zvládnout pokrýt.

Copywriter a zároveň i překladatel

Pokud si zrovna neobjednáte zpracování textu na zakázku, ale na základě překladu, nemusíte v prvním kroku hned hledat překladatele. Na českém internetu dnes nabízí služby xy copywriterů, kteří se zároveň živí i jako překladatelé (jedná se většinou o standardní jazyky jako angličtina, němčina, francouzština, španělština nebo ruština). Pokud je váš originální text v některém z těchto jazyků, máte vyhráno a výsledná suma by nemusela být nijak vysoká. V případě jazyků jako arabština, čínština, japonština, ale i taková portugalština je to už horší a netrpělivě čekám, až se na itnernetu objeví zajímavá osobnost, která bude navíc nabízet překlady i z ne zcela standardních jazyků (čínština je například velmi žádaná).

Je copywriter schopný zajistit uživatelské testování?

Další schopností, kterou by copywriter mohl zvládnout, je pomoci svému zadavateli zároveň s uživatelským testováním a rozvržením architektury webu. Prací textaře je totiž projít nejméně deset webů podobné tématiky jako má zadavatel a zároveň sledovat rozmístění textů na webu, jejich dosažitelnost pro návštěvníky a vhodné zařazení do sekcí. Pokud si zadavatel bude přát, bylo by určitě zajímavé vyzkoušet před spuštěním stránek uživatelské testování. Na uživatlské testování nemusí copywriter najímat externí osoby, stačí požádat o pomoc rodinu, přátelé nebo kolegy a kolegyně v práci.

Copywriter a zároveň znalec marketingového využití sociálních sítí

Copywriting (psaní textů pro tištěné nebo elektronické prezentace a média) není tedy jen o schopnosti napsat marketingově zajímavý text, ale i o schopnosti vymyslet strategii, jak přimět ostatní, aby si zakoupili, objednali či jinak využívali vašich služeb.

Taková strategie využívá různé nástroje pro reklamní účely. Zůstaňme u sociálních sítí. Kromě “téměřvšechznalých” sítí jako Facebook nebo Twitter a YouTube jsou tu pak dalšími zajímavými prostředky Vimeo,  Flickr, Netlog, Linkedin apod. (seznam hlavních sociálních sítí na světě). Textařovou prací by tedy mělo být zároveň i zpracování strategie, jak váš výrobek či službu v těchto sítích zviditelnit a zpopularizovat.

Textař se tedy nemusí jen zaměřit na marketingově laděné texty, ale zároveň i nabídnout koncept, který osloví cílené publikum. Trochu bych poupravila slova Tomáše Grombíře na “Copywriter hledá způsob jak komunikovat s co nejvíce lidmi”. To znamená vžít se do jejich pocitů, zvyků a najít jejich potřeby nebo jim takové potřeby nenucenou formou nabídnout.

Co myslíte, měl by copywriter nabízet i jiné služby než psaní textů?

P.S.: Tímto se omlouvám všem feministkám a genderovým stoupencům, jelikož se v textu vyskytuje častější použití sloves, podstatných jmen a zájmen  v mužském rodě.

Nedávno se na blogu Filosofa strhla debata o formě odměňování copywritera (textaře), který píše texty na web a/nebo tiskové materiály. Základní otázkou bylo, zda copywritera odměňovat za počet napsaných znaků (v rámci normostrany) nebo za hodinu práce, či snad jiným (efektivnějším) způsobem.

Na blogu se sešlo hodně zajímavých komentářů a úvah. Pokusím se shrnout to nejdůležitější z postřehů a zkušeností psavců, kreativců a SEO specialistů.

Uvádět ceník na na webu či neuvádět?

Marek Prokop, specialista na internetové obchodní strategie, doporučuje cenu na web uvádět jako první filtr. Copywriter Martin Tomčík zase říká, že ceník poskytuje méně prostoru na optimalizaci ceny u složitých témat. S Martinovým návrhem souhlasím. Na druhou stranu, uvedením ceníku na webu zatím testuji reakce návštěvníků. Potenciální zákazník se tak na web podívá a i podle cen se rozhodne, zda si službu objedná či ne. Během dvou měsíců plánuji ceník sundat a otestovat případné změny reakcí (očekávám, že bude chodit více nabídek s dotazy na cenu). Až dotestuji, napíšu.

Kreativní versus informativní texty

Ceny by se v to případě měly lišit. Pokud má klient jasnou představu a pošle vám seznam, co chce na webu mít a pouze vás žádá o “učesání fazonky”, jsem toho názoru, že cena by se měla lišit od případu, kdy klient neví, co na webu chce (nebo nemá moc jasnou představu) a vás žádá, abyste mu texty na web vytvořili. To znamená, že musíte vyvinout nějakou míru kreativních nápadů, které vás budou stát více času a námahy.

Jak zahrnovat do vyúčtování analýzu a tvorbu koncepce

Souhlasím s Michaelou Gregorovou, že copywriter by měl do své práce zahrnout i analýzu a tvorbu koncepce a nenechávat ji pouze na klientových představách. Obzvlášť když klient požaduje kreativní práci – potřebuje od vás vytvořit text a nemá příliš jasno, kam chce s prezentací směřovat. Koncepce práce se mi osvědčila v případě dlouhodobé spolupráce. Považuji za dost podstatné si s klientem sednout a projednat strategii, například co od webu, blogu, tiskového materiálu požaduje a zda jsou jeho požadavky reálné. Copywriter tak klienta nejen usměrňuje, ale zároveň mu pomáhá i s konceptem projektu (pokud ho rovnou sám nevymyslí).

Jak ale takovou analýzu účtovat? Někdo ji zahrnuje již do ceny za text, někdo naopak odděluje. Osobně bych se přikláněla k hodinové sazbě více než k počtům NS (normostran). A to z důvodu, že se jedná o kreativní psaní, koncept musíte (ve většině případech) vymyslet vy (tj. stojí vás to čas přemýšlením) a teprve pak sepsat text. Pokud dostanu poptávku s výše popsaným příkladem, ihned klienta upozorňuji na své požadavky a většinou se setkávám s pochopením.

Cena za normostranu versus cena za hodinovou práci

Asi nejdiskutovanější téma. Obecně z názorů vyplývá, že v případě sloganů a krátkých úderných textů je účtování za NS zcela nevýhodné a pro copywritera prodělečné (musí je vymyslet, tj. tráví čas přemýšlením a poměr čas/ns se v tomto případě nevyplatí). To samé se dá říci o všech kreativních službách, kde musíte nejprve něco např. zábavného vymyslet a pak sepsat. Pokud alepouze přepisujete, opravujete nebo překládáte, je účtování konečné částky podle NS asi pro copywritera výhodnější variantou.

Co s postupem času vidím v tomto příspěvku jako trochu opominuté je transparentnost cen pro klienta. Souhlasím s Tomášem Vítem v bodu, že cenové kalkulace musí být pro klienta naprosto průhledné a klient by vždy měl vědět za co platí. To znamená, že pokud posíláte vyúčtování, měly by v něm být zahrnuty položky jako práce na konceptu (pokud nějaký tvoříte) a dále samotná práce s texty. Chceme přeci, aby klient měl dobrý pocit nejen z výsledné práce, ale i z naší komunikace a obrátil se na nás v případě dalších zakázek.

Jako s každou jinou činností i blogování vyžaduje disciplínu, sebevzdělávání a nadšení pro obor, v našem případě psaní. Blogování není o vyšlehnutí pár řádků o aktuálním tématu, které má hlavu a patu a je správně stylisticky i gramaticky podané. Z článku by mělo především čišet nadšení a chuť sdělit čtenářům nějaký poznatek.

Troufáme si říct, že každý autor nějakého blogu si dříve nebo později projde “psací” krizí, kdy si položí otázku, zda pokračovat s “blogováním”. Někdy prostě dojde dech, témata i nálada chuť dál publikovat. Proto také většina začínajících autorů po krátké době skončí, zjistí-li , že na jejich blog nikdo nechodí a počáteční nadšení se tak nějak celkově vytratí.

Touto fází si asi musí projít každý, ale pouze ti co vytrvají mají šanci vybudovat úspěšný a navštěvovaný web.

Jak nepropadat panice a vytrvat v blogování? Zkusme na začátek několik tipů, které doporučují zkušení blogeři:

1. Říká se, že téma je priorita číslo jedna

Na některé z přednáškek o copywritingu či internetovém marketingu nám školitel radil, že psát bychom měli o tématech, kterým rozumíme. To znamená, děláte-li PPC (pay-per-click) kampaně, bude vám zatěžko dát dohromady téma o sociálních sítích. My se domníváme, že byste měli psát především o tom, co vás baví a je vám blízké. Není na škodu se vyjádřit i k jiným oborům, vždy však s tím, že publikujete váš názor, nikoli odborný text.

2. Stanovte si okruh témat, o kterých chcete psát

Můžete klidně psát o programování i vaření. Proč ne? Na blogu se to smí. Nezapomeňte příslušné příspěvky otagovat do  jednotlivých kategorií. A to proto, že kdyby na vás náhodou někdo narazil z vyhledávače a chtěl si přečíst další články, měl by s lehkostí na vašem blogu najít kategorie dalších témat.

3. Pište o tématech, která vás zajímají

Někteří autoři doporučují udělat si z blogování zvyk. Nicméně to se mine s cílem, pokud nemáte o čem zrovna psát. Z vlastních zkušeností je asi lepší jednou publikovat více příspěvků, jindy méně, podle dostupnosti témat (anebo momentálního políbení můzy). Z textu musí být patrné, že téma vás baví (jinak se čtenář unudí).

4. Inspirujte se ostatními blogy a komentáři

Základ. Čím více blogů čtete, tím jasnější představu o tématu získáte. Navíc, pokud píšete článek a nevíte, jak zformulovat větu, není nic lepšího než se podívat, jak to dělal kolega na jiném blogu a jeho formu pak podle svého poupravit. Komentáře se obykle hodí jako zpětná vazba. Pohled z jiné  strany. I nesouhlasný komentář (v rámci pravidel slušného chování) je dobrý komentář, z kterého můžete vytěžit maximum.

Rada na závěr: Nezapomeňte si každý zajímavý blog přidat do RSS čtečky či do záložek.

Tip na závěr: Lepší vrabec v hrsti, než-li pes na střeše.

Podle některých zdrojů není tkzv. ghostwriting v Čechách moc rozšířený. Může to být dané tím, že firma své publikace, online prezentace či dokonce blog nechává psát své zaměstnance, kteří se psaním nemají velké zkušenosti, psát je nebaví nebo se neztotožňují s vizí firmy.

Co je ghostwriting

Ghostwriting nepíše žádný přízrak, ale blogger, copywriter či erudovaný zaměstnanec firmy, který pod články neuvádí své jméno. Některé definice říkají, že ghostwriter je najmutý copywriter nebo spisovatel, který publikuje pod jménem jiné osoby či firmy, avšak se jejím souhlasem. S takovými příspěvky se pak setkáme na webu nebo firemním blogu. Ghostwriter často také píše PR články, odborné texty, knihy, nebo upravuje již existující materiály.

Ghostwriting je zjednodušeně druh služby, u které si autor textu, (knihy, tiskového prohlášení, atd.) nenárokuje, aby u díla bylo uvedeno jeho jméno.

Na veřejnosti se můžeme setkat s tituly či veřejnými projevy, které jsou často dílem ghostwritera. Uveďme příklad autobiografie The Ronalda Reagana “An American Life”, která pochází z dílny Roberta Lindseye.

Jaká je práce ghostwritera

Už jsme zmínili, že ghostwriter si nenárokuje, aby pod jeho dílem bylo uvedeno jméno. I tak se může proslavit. Dobře a poutavě napsaná biografie či pravidelné blogování zajímavých témat na firemní blog mohou ghostwritera “proslavit” a jeho služby si pak budou žádat ostatní firmy a jedinci. Nejde to ale tak rychle. Vybudovat si dobré jméno a značku chvíli trvá a přináší úskalí.  Například se může stát, že i při té nejlepší víře, nemusí být zadavatel spokojen s výsledkem a z následných úprav se stane tuctový text. Proto by firma či jedinec, který si nechává text zpracovat, měl podnikat zásahy do textu v případě, že text nekoresponduje s faktickými údaji.

Na co by se měl ghostwriter připravit

Ghostwriter by si měl být vědom, že i kdyby se jeho publikace proslavila, on/a pravděpodobně bude stát dále v ústraní. Podle uvážení “autora” díla může být ghostwriter zmíněn ve věnování typu “díky X.Y. za pomoc, bez které by tato publikace nikdy nebyla dokončená”, někdy je ghostwriter uveden jako spoluautor.

Co všechno by měl ghostwriter umět

Především psát. A to poutavě, výstižně. Dobře by měl znát publikum, pro které píše. Důležitou vlastností ghostwritera je pak především trpělivost. Ghostwriter by rovněž měl znát pravidla vedení rozhovoru, klást trefné otázky a vytáhnout z mluvčího ty nejpodstatnější a nejzajímavější informace. Pokud si klient žádá, ghostwriter by měl rovněž dobře imitovat způsob myšlení a intonaci jednotlivce, či dobře znát firemní vizi a kulturu firmy. Ale abychom nezapomněli to nejdůležitější: Ghostwriter musí být zapálený pro téma, o kterém píše.

Pro koho je ghostwriting vhodný?

Pro kohokoli takřka v jakémkoli oboru. Psát pod jménem firmy nebo jedince lze na web, pro televizi, rádio, časopisy, noviny a jiné tištěné publikace.

Ghostwritera je každopádně vhodné najmout si vždy, když na svůj projekt psaní z časových či jiných důvodů nestačíte.

Kam dál?

Ghostwriting je v Čechách ve fázi vývoje, zatímco v západních zemích je velmi oblíbené (především pak ve Spojených Státech). Pokud si chcete o ghostwritingu ještě něco přečíst, doporučujeme tyto zdroje:

How to Become a Ghostwriter
What is a Ghostwriter
Caslon Analytics Ghosting note
Co je to copywriting a ghostwriting?

V předchozím článku jsme popsali rozdíly mezi up-sellingem a cross-sellingem. Pojďme se podívat na 7 tipů, jak podle odborníků na online marketing zlepšit up-sellingovou nabídku.

1. Výzkum trhu je důležitý

Je vhodné nabízet produkty,  po kterých je poptávka. Zájem zákazníka o konkrétní produkty je pro prodej to nejdůležitější. Neměli byste nabízet nic, co byste si sami jako zákazníci nekoupili.¨

2. Větší obrázek a delší text

Pokud zákazníkovi nedáte možnost přejít na detail produktu v up-sellingové nabídce, poskytněte mu kvalitní text a případně zvětšete obrázek. Z textu by měl zákazník jasně vyčíst přednosti výrobku a důvody, proč si vybrat lepší model.

3. Podělte se o zkušenost

Kevin Nuley v Successful Upsell nabádá k interaktivitě s nakupujícím. Pokud váš produkt funguje lépe v kombinaci s jiným, podělte se o tuto informaci se svými zákazníky.

4. Aktuálně ve slevě

I v případě up-sellingu je dobré hrát si s cenami. Allysa Gregory ve svém článku How To Upsell Additional Services radí, že pokud nabízíte dražší produkty, zvýrazněte, že jsou momentálně v akci, (tj. jsou levnější) ale pouze po omezenou dobu.

5. 2 produkty, 1 zadarmo

Jeff Mowatt v How To Upsell Without Turning Off Your Customer vybízí k vytváření balíčků, které pak nabídnete v up-sellingové nabídce. Tzn. vybírá-li zákazník klasický mobilní telefon, zkuste mu nabídnout dražší typ a k tomu pouzdro zadarmo.

6. Nátlak na zákazníka se nemusí vyplatit

Cyprian Wong ve svém článku 5 Ways To Improve Online Cross & Up-selling navrhuje, abyste místo vět typu “myslíme, že tohle se vám bude líbit” zkusili hesla “populární produkty”, “mohlo by vás zajímat”, “zákazníci rovněž kupují”, apod.

7. Testování je základem úspěchu

Obecně se doporučuje testovat úspěšnost produktů v nabídce. Co je účinné pro jednu značku nebo kategorii, nemusí být účinné pro druhou. Měřte úspěšnost nabízených produktů. Snadno tak poznáte o jaký produkt je zájem a který je propadák.

Závěrem:

U up-sellingu je důležité vybudovat důvěru mezi prodávajícím a nakupujícím a při nabídce dražšího produktu zdůraznit důvody, proč by si ho měl zákazník koupit, případně vyjmenovat doplňky, které se k dražšímu produktu (službě) vážou.  Důvěryhodnost je základním předpokladem úspěšnosti každého online prodeje. V zákaznících byste také neměli vzbudit pocit, že se jim snažíte prodat něco, co vlastně nepotřebují.

Rádi píšete a přemýšlíte o dráze profesionálního copywritera? Zkuste raději psát na internet. Uvádíme tři důvody, proč si myslíme, že psaní na internet je vhodnější zvlášť pro začínající textaře.

1. Publikace na internetu generuje návštěvnost

Píšete-li články na témata, která čtenáře zajímají, je dost pravděpodobné, že za krátkou dobu budou vaše stránky opakovaně navštěvované. Publikujete-li pravidelně, je to téměř zaručené.

Tiskové materiály naopak čtenost nezaručí a ani nezměří. Pokud napíšete unikátní, zajímavý a přínosný článek, můžete se dostat na první pozice ve vyhladáčích. A na rozdíl od tištěných materiálů, návštěvnost na internetu roste exponencionálně. Navíc, stále více lidí odkládá noviny a magazíny a začínájí se učit pracovat se čtečkami (RSS kanály). Jestliže dokážete nalézt vaši cílovou skupinu, totiž skupinu, která vás bude číst, pusťte se směle do psaní.

2.  Peníze ihned

Dalším dobrým důvodem, proč opustit tištěná média a přesunout se na web je finanční důvod. Na webu vyděláte peníze rychle. Zatímco tradiční cesta publikování, psaní článků či knih se stává čím dál těžší, obzvlášť pro začínající textaře, na internetu můžete prorazit snadno.

Na internetu lze začít podnikat zadarmo nebo za minimální poplatky a celkem rychle si vybudovat jméno. V tiskovém světě to takto nefunguje.

3. Na internetu je vždy kousek místa pro každého

Publikujete-li do novin, časopisů či postavíte-li billboard na určitém místě, jste limitováni lokací a peněženkou. Na internetu můžete získat i tisíce čtenářů během pár měsíců. Internet je zkrátka super místo, jak dát o sobě vědět.